K4r1 | Karolína píše

Čekám, a vlastně mám pocit, že s tím nic moc nemohu udělat, byť je to můj život. Varianta Vary je aktuálně na zhruba 99 %. Dokonce jsem se zmínila i v práci, že to během prvního pololetí příštího roku budu chtít lámat přes koleno, že nebudu zůstávat v Praze. Co si budeme - vedení nadšené nebylo, byť to z osobního hlediska chápalo. Zároveň jsme s Lu rozhodily sítě ohledně

Při příležitosti psaní další skuhravosti bych si ráda udělala poznámku s problémkem, který jsem definovala v minulém článku. Bojuju s chlastem. Potřebovala jsem se sama sobě otevřít. A tak jsem se zhulila. Prošla jsem totiž kolem jednoho z těch automatů, které nabízejí všechny ty CBD olejíčky, mastičky a jointy. A všimla jsem si, že je tam i cosi, co se jmenuje HHC.

Když jsem dneska ráno prakticky ještě spící scházela ze schodů do práce, uvědomila jsem si, že něco zažívám naposledy. Nešlo o to, že bych šla naposledy do práce nebo že bych naposledy scházela zrovna z těchto schodů. Naposledy bylo, že jsem nezamkla, ale pouze zabouchla dveře. To proto, že je to naposledy, co odcházím do práce a za dveřmi bytu nechávám

Nechtěla jsem si dávat nějakou povinnou sociální pauzu, během které se nebudu stýkat s nikým novým. Nejsem ten typ, který po zlomeném srdci (naději, duši... ať už se prostě láme cokoliv) je půl roku zalezlý doma nebo se potlouká po známých, ale o nových kontaktech nechce nic slyšet. Zároveň jsem sítě nerozhodila proto, abych se vrhala do vztahu. Jen jsem prostě dostala

Úskalí společného bydlení po ukončení vztahu jsou dost specifická. I když se rozejdete v dobrém (čímž se dá předpokládat, že se nebudete denno denně hádat) a jste ochotni se mezi sebou domluvit na určitých pravidlech, rozhodně ještě není vyhráno. Ona se ta pravidla při jejich aplikaci do praxe musí občas po čase změnit. I když to totiž na začátku vypadá jako dobrý nápad,