Stejně jako v minulém článku, stále se nacházíme v časovém horizontu krátce po předání bytu na přelomu listopadu a prosince. Minule jsem se věnovala převážně hrubému nástřelu rozsahu rekonstrukce, vytápění a s tím souvisejícím elektrikářem. Dnes to budou spíše drobnosti, ale i tak.

Přepis energií

Je den před Vánoci a já jsem v kanclu sama (protože někdo to tu musí držet pohromadě). Užívám si ten klid, mír, ticho, a sem tam nahodilou návštěvu někoho, kdo se přijde podivit, že na našem pracovišti je taky někdo v tento předsváteční čas. Moc bych si přála mít kancl sama pro sebe. Stačil by mi maličký kumbálek někde pod schody.

Včera

S přihlédnutím k pracovnímu klidu během vánočních svátků se dá již v tuto chvíli konstatovat, že máme za sebou první měsíc od převzetí bytu a zahájení rekonstrukce. A jelikož to byl necelý měsíc skutečně vytížený, obsahu nabobtnalo víc než by se vešlo do jednoho článku. Proto tento rozděluji na dva, kdy v nich jsou paralelně zachycena témata odehrávající se v jednom

Zatím nás nebudou stěhovat nikam - to už víme. Vyhla jsem se dvěma pijavicím - to už víme. Nadešla (přirozená) obměna kochátek - to už víme. Je ale ještě dost věcí, co nevíme. Tak třeba...

Před časem jsem byla až moc aktivní. Byla jsem postavená před pracovní úkol, který částečně záležel ještě na dalším kolegovi z vedlejšího oddělení.

Po předešlém fiasku s pokusem o podpis kupní smlouvy, na který se prodávající nedostavil, pokračujeme v krasojízdě za naším společným MY - tentokrát již třetí částí tohoto dojemného příběhu s jasným cílem v nejasných vodách.

Již cestou z Chebu zpátky do Varů nám volal realiťák, že se s panem prodávajícím dohodli na posunutí termínu

Předešlý článek byl prakticky jen o chlastu - a přitom to vůbec nebylo v plánu. Prostě se to tak nějak sešlo, a já ho nechtěla prodlužovat na neúměrnou délku, tudíž jsem z něho vypustila prakticky vše, co se netýkalo metly lidstva. A tomu všemu vypuštěnému se budu věnovat zde.

Tloustnu. A štve mě to. Aktuálně nesportuji, ale pravidelně

V předešlém článku to sice vypadalo, že kvůli řešení hypotéky a podpisu smlouvy jsem neřešila nic jiného. Ale od té doby a dokonce i mezi touto dobou jsem se samozřejmě zvládala (a musela) věnovat i jiným věcem.

V první řadě to byly pracovní pijavice... jakože chlastanice, chlastačky, akorát se tam nechlastá, ale jenom pije. Náš

V předešlé části jsem shrnula cestu za naším MY od vyřízení hypotéky až po (poměrně snadné) vytipování nemovitosti ke koupi. Aktuálně se v tomto nemastném neslanném vyprávění nacházíme ve fázi, kdy bance sděluji, že už jsme nemovitost našly, a co že se po nás tedy bude chtít dál.

Následoval online odhad. Do mailu mi přišly požadavky

Jsem opět v práci, a rozhodně si nepřipadám odpočatá kvůli tomu, že jsem měla skoro dva týdny neschopenku. Ano - kvůli těžším práškům jsem spala, ale spíš než pocit odpočinku mám dojem, že mi delší doba spánku prodloužila ten tělem i hlavou očekávaný standard. Když jsem dneska totiž vstávala do práce, byla jsem úplně rozlámaná.

Dost

Čekala jsem, kdy se mi to stane, ale představovala jsem si to úplně jinak. Ve zkratce - mám poprvé neschopenku na nervy. Tak nějak se toho sešlo víc najednou, a to obvyklé bublání v hrudi bylo intenzivnější a trvalejší.

Pondělní ráno probíhalo v běžném režimu. Byvoj nahlas srkal horký čaj, kdy pokaždé, když se napil, udělal