Článek Další dávka nářků
Komentáře k článku: Další dávka nářků
zlomenymec: "O jakékoliv blbosti potřebuje vést rozhovor a vymýšlet nejrůznější varianty. Nechci!" Uaaa, úplně se mi otevírá kudla v kapse, něco podobného znám moc dobře 
"nebudu mít fotku na nástěnce" - Jestli to je jediný benefit zaměstnance měsíce, tak myslím, že to můžeš v klidu oželet 
Ad nezisková práce: Klobouk dolů, žes to zvládla (snad)! 
Rekonstruktéři u našeho minulého bytu, ze kterého jsme se stěhovali, taky byli mj. Rumuni. Nechal jsem venku na chodbě část postele se vzkazem, ať to nikdo nevyhazuje a zástupce pana domácího mi řekl, ať to tam nenechávám, že ten vzkaz nedokáže přečíst a vyhodí to automaticky, že to jsou Rumuni, Moldavci atd.
Ad postelové hrátky a stres - já jsem jako Lu, když toho mám moc, tak jsem spíš uzavřenější a nemám moc chutě. Ale je super, že jste si o tom byly schopné v klidu promluvit a nějak to vyřešit (?)
A zvednutí platu je super, vo tom žádná, gratuluju 
k4r1: Tihle diskutéři jsou fakt škodná. Ze záležitosti, která by byla na tři věty, dělají desetiminutové sedánky. Už jen poslouchat to mi bere vůli do života, natož na to odpovídat a přemýšlet nad tím 
Za zaměstnance měsíce je i finanční odměna, což je důvod, proč po tom toužit. Ta fotka je daň, protože kolektiv těch, kteří nebyli ani nominováni, a hlavně pak těch, kteří věděli, že byli nominováni a neuspěli, upíná svou pozornost na onoho nešťastníka z nástěnky 
No, postelové řešení není bohužel trvalejšího charakteru - prakticky po pár dnech se to dostalo zase do starých kolejí. A já se strašně nerada připomínám více než jednou, protože si pak připadám nepatřičně a vtíravě.
A jo - peníze nesmrdí 
---
k4r1.pise.cz
zlomenymec: Vzpomínám si na situaci, kdy jsme za covidu řešili 7 minut (stopoval jsem to), jak pojmenujeme online schůzku. Interní online schůzku. Ve firmě, kde byly velmi neformální vztahy Tak jsme řešili, jak to nazveme... online meeting... virtuální setkání... Teams porada... nějak jinak? Takové debaty ze mě vždycky vyždímaly poslední zbytky energie
Co se připomínání týče, tak mně se to připomínání osvědčilo. Některé věci došly tak daleko, že jsem prostě po jedné vypjatější situaci se svou drahou sepsal akční plán Protože některé věci (hlavně kolem práce) nebyla s to udělat sama, tak jsem jí k tomu musel popostrčit... a každý týden to vyhodnocujeme, jak se daří to naplňovat
Tím neříkám, že máš udělat akční plán na postelové hrátky, to by bylo asi divný 
Ale myslím tím to, že bez toho připomínání se to zkrátka nepůjde... "Hele, minule jsme se dohodli, že..." 
Na tom není nic špatného, máš nějaké potřeby, nějak jste se dohodli, tak je to prostě potřeba připomenout, aby to nespadlo do starých kolejí...
k4r1: Ze 7minutových dohadů o názvu by mi asi mrdlo. Jenže dost často je problém, že na té poradě je i někdo nadřízený, kdo nějaké ráznější distancování od takové diskuse bere jako neslušnost
Já obecně beru připomínání se jako něco, co mi moc nejde přes pusu. Jednou? Dobře. Dvakrát? Možná. Ale potřetí už to vzdávám. S tímhle jsem se ještě nenaučila úplně žít - spíš pak čuju, že je problém v něčem jiném než v neustálém zapomínání. A tak ztrácím(e) čas odkládáním namísto řešením.
---
k4r1.pise.cz
eithne: To zvednutí platu je skvělé, moc ti to přeju! I smlouva na dobu neurčitou. Je dobře, že si uvědomují, že pro ně jsi důležitá 
A přidávám se k nechuti k planému debatování. Já docela ráda dělám brainstormingy, ale i tam jalový řeči rázně zařezávám
k4r1: Děkuji, býti nepostradatelnou je dar i prokleti
Když to zaříznout jde, tak je to ideál. Mě se tu nikdo moc neptá, já můžu tak maximálně založit ruce a čekat, až jalové řeči samy od sebe dozní
---
k4r1.pise.cz