Článek Traumátka a bolístky I.
Komentáře k článku: Traumátka a bolístky I.
zrzeckaoff: Další, prosím, hrozne mě to zajímá. 😀 Jo, prostředí plné alkoholiku a uchylaku není nic moc, kor když jsi decko. A taky mi jsou takovi chlapi nepříjemni a i takovi ti dedove. Ale napadá mě, ze takové děti, které žili hospody a taková prostředí jsou pak zas dost otrkani. silní a vyřeční? Jak to vidíš?
k4r1: Cizí neštěstí chutná skvěle 
Nevím, jak jsou na tom ostatní děti - na to prakticky nemám vhodný vzorek, protože nikoho jiného vyrůstajícího v tomto prostředí (kromě bratra) neznám. Možná to k mé asertivitě přispělo, ale určitě za to může víc faktorů - ať už samotná přirozená nátura nebo okolí, v němž jsem vyrůstala nad rámec oné hospody.
---
k4r1.pise.cz
zlomenymec: 
Obdivuju tě, že jdeš takhle s kůží na trh.
Já nesnáším opilce jakéhokoliv věku - taky za tím stojí veselá historka, kterou jsem zažil, když jsem byl starší než ty. Od té doby jsem si řekl, že se nikdy neopiju, a to se mi zatím podařilo dodržet.
Každopádně je velká škoda, že tu situaci tvoje mamka moc nezvládla - poznamenalo to pak nějak váš vztah?
k4r1: Ale tak - (umělá) kůže na trh to tady tolik není - přece jen jsme pořád v částečně anonymizovaném prostoru. A občas je dobré říct nahlas něco, u čeho váháš, jestli to nahlas říct... nebo aspoň napsat v částečně anonymizovaném prostoru 
Abstinenci z přesvědčení Ti upřímně závidím, k tomu jsem se nikdy neprobojovala a doufám, že pokud někdy opravdu přestanu pít z vlastního rozhodnutí, nebude za tím stát nic traumatizujícího.
Můj vztah s matkou je problematický od malička až doteď. Neřekla bych, že to náš vztah nějak výrazněji poznamenalo - spíš to bylo takové udržení stavu, v němž se od začátku doteď nachází. Chladný, odměřený, bez potřeby chápat jedna druhou. Sice jsem se v minulosti snažila několikrát prolomit ledy, ale nejspíš byly až příliš tlusté na to, aby se mi to podařilo. Nejsme sice od sebe zcela odstřižené, ale vídáme se max jednou do roka a napíšeme si pár kratších zpráv dvakrát za rok - spíš jestli ještě žijeme.
---
k4r1.pise.cz
zlomenymec: Asi máš pravdu, ze mě mluví zkušenosti s tím, když mi kdysi narazil na můj tehdejší blog někdo, kdo na něj narazit neměl Ale to už je dlouho. Každopádně vždy je lepší počítat s tím, že vše, co dáš na internet, se dostane k někomu, ke komu se to dostat nemá.
Když rodiče nefungujou, jak mají, tak je to vždycky na hrozně houby 
k4r1: Tož - taky jsem v roce 2020 mazala blog, protože jsem byla odhalena. Ale snad už to zavál čas \r\rNa houby to je - ale pokud si to uvědomíš a pracuješ s tím, jsi na dobré cestě k uzdravení. A právě to je to, co mnoho lidí nedělá, a jenom se v tom plácá.